| 
| 
Mrtvá duše motýla,
větrem poletuje.
Náhlá rána do týla
nové cesty naznačuje.
Zavři už knihu dočtenou
dál po vodě pluj
Neprodej se pod cenou
příjmy osud svůj.
V podkroví srdce balvan mi leží,
kdes venku za okny neslyšně sněží.
Jen čas se rozléhá mým pustým bytem,
měsíc je společník před úsvitem.
Myši už duši mou radostně hlodají,
já zkouším uprchnout – tiše a potají.
Mlčky se oblékám, beru ti klíč.
za sebou nechávám vše, co je pryč.
Chodím pozdě spát
a brzo vstávám.
Odpovědi nedostávám
zda má mě někdo rád.
Stále málo jím
a hodně piju.
Toho já se nedožiju,
že budu jenom s ním.
A tak dál- dál se ptám,
proč chceš jít světem sám,
proč za ruku nechceš už mě vést?
